Ještě jedno ohlédnutí za školným

28.05.2012

Není tomu tak dávno, co president Klaus diskutoval se studenty na České zemědělské universitě. Po krátké prezentaci prezidentových názorů na patologii fungování Evropské unie, přišla otázka studenta, která mířila zcela jiným směrem. Jeden ze studentů se Klause zeptal, jaké v dobách svého studia platil školné. „Tohle já považuji za dost nedůstojnou otázku, předpokládal jsem, že se bavíme vážně. Předpokládám, že jste si mohli zjistit, v jakých letech jsem studoval a myšlenka, že bych šel panu školníkovi nebo vrátnému zaplatit školné, tak to je naprosto směšné a dětinské. Opravdu to musím říci takhle,“ řekl rázně prezident. Diskuse se studenty potom dále pokračovala hlavně na téma Evropské unie.

Domnívám se, že president, jakkoli je brilantním diskutérem, buď nebyl onoho dne v obvyklé formě, nebo prostě tuto situaci nezvládl.  Jedna z možných odpovědí mohla být následující: „V dnešní paritě kupní síly jsem vynaložil na svá studia rámcově statisíce korun. Avšak na rozdíl od školného, jak ho vnímáme dnes, šlo o skrytý náklad. Tehdejší stát, jako výlučný poskytovatel vzdělání a zároveň monopolní zaměstnavatel, nechal moji generaci vystudovat zdánlivě a tak zvaně zadarmo, nicméně okamžitě po skončení studia začal inkasovat své prostředky zpět. Absolventi vysokých škol, pokud se nerozhodli k emigraci, nastupovali do státní ekonomiky za platy kolem 1400 Kčs (korun československých), což bylo na úrovni přibližně  2/3 platu dělníka. Po zkušební době jim byl plat zvýšen až na 1700 Kč měsíčně a dále zvyšován meziročně po stokoruně až po cca 6-8 letech dosáhl úrovně dělnického platu. Výjimkou byly pouze tzv. nomenklaturní kádry, spojené s členstvím v Komunistické straně, které byly podřízeny zvláštnímu kariérnímu a remuneračnímu režimu. Jak je vidět, stát tímto poskytl studentovi skrytou půjčku, kterou následně nemilosrdně zinkasoval díky cíleně podhodnocenému ocenění práce vysokoškoláka“.

komentáře (0)
Ing. Miroslav Špaček, Ph.D., MBA

Další články autora: